Hemodialýza představuje způsob, který dokáže z těla odstranit přebytečnou tekutinu, odpadní látky a soli. Jde o poměrně účinnou náhradu za ledviny, které nefungují tak, jak by měly. Vedle oficiálního pojmenování hemodialýza se u nás častěji setkáte s dialýzou. Tato metoda patří ke třem nejlepším metodám, které dokáží vyřešit nefunkční ledviny. Hemodialýzu předčí už jen domácí dialýza a trasplantace ledviny.


Hemodialýza se provádí buď v rámci hospitalizace anebo ambulantně.

Historie hemodialýzy

Umělá ledvina se objevila vůbec poprvé v roce 1913, první dialýza pak v roce 1924. Výzkum posléze ukázal, že tyto prostředky dokáží prodloužit život v případě selhání ledvin. Vůbec první přístroj byl však sestrojen až v roce 1943 Willemem Kolffem. Do nemocnic se první přístroje provádějící dialýzu dostaly až po 2. světové válce.

Vedlejší účinky a komplikace hemodialýzy

Rizikem hemodialýzy je to, že dojde k odstranění až příliš velkého množství tekutin, což zapříčiní příliš nízký krevní tlak, únavu, bolest na hrudi, křeče zad a někdy může vyvolat i nevolnost a bolest hlavy. Symptomy se mohou objevit v průběhu léčby, i po léčbě. Rizikem je i zvýšené nebezpečí z nakažení se baktériemi, což může způsobit endokarditidu. Vzhledem k tomu, že se při ní užívá i heparin, je zde i velké riziku vzniku alergie na něj. Občas také může způsobit i nízký počet krevních destiček. Velmi vzácně se objevuje i alergická reakce na umělou ledvinu v podobě kýchání, sípání, dušnosti, bolesti zad, bolesti na hrudi a někdy dokonce i náhlou smrtí. K dlouhodobým komplikacím představuje vznik amyloidózy, neuropatie a různých srdečních chorob. Běžně se objevuje zvýšená tepová frekvence nebo zvětšení srdce.

Příprava na léčbu hemodialýzou

Dříve než nemocný může podostoupit léčbu, je nutné zprovoznit tzv. ateriovenózní fistuli, která spočívá v propojení tepny a hlavní žíly. Spojením dohromady vzniká silnější proud, který usnadňuje přenos krve do dialyzačního přístroje a zase zpět. Vytvoření této píštěle se datuje do doby cirka 4-8 týdnů před zahájením pravidelné dialýzy.

Samotná hemodialýza

Samotná dialýza probíhá ambulantně přibližně 3x do týdne. Každá z nich přitom trvá přibližně 3-4 hodiny. Dialýza probíhá tak, že do fistule se vloží dvě tenké jehly, jedna krev z těla odvádí a druhá pro změnu zase přivádí. Krev odebraná z těla odchází d stroje, který se skládá z celé řady membrán, jež filtrují krev ve speciálním dialyzátu. Odpadní látky pak odejdou s dialyzátem. Hemodialýza nebolí, jen oslabuje a někteří se u ní mohou cítit nemocně a pociťují závratě. Objevit se mohou i svalové křeče. Po ukončení dialýzy se odstraní jehly a provede se zástava krvácení. Po dialýze je příjem tekutin přísně omezen. Pečlivě dodržujte i dialyzační dietu.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.